Ostropestřec mariánský je na první pohled nevzhledný bodlák, ale jak napovídá přísloví, „veškeré zlato není jen to, co se třpytí“. Je účinný při léčbě jaterních chorob, přispívá k urychlení regenerace a k obnovení jejich přirozené funkce. Zároveň má čisticí (detoxikační) schopnosti, což se projevuje i zvýšenou tvorbou žlučových kyselin. Nejúčinnější látkou v ostropestřci je Silymarin, jehož působení bylo prokázáno i laboratorními testy.
Nejčastěji se s ním setkáváme v podobě olejů, ale největší význam mají celá semena, která se prodávají v neporušeném stavu, nebo ve formě drceného prášku.
Celistvá semena jsou lepší než olej
Výhodou rozdrcených celých plodů je právě celistvost – máte v nich obsaženo vše, co rostlina poskytuje ve své přirozené podobě, mimo jiné i velký obsah vlákniny, což je v současné době stále palčivý problém ve výživě mnoha lidí. Jen si vzpomeňte např. na bílé rohlíky z vymleté mouky, které se stále vyrábí a úspěšně v obrovském množství prodávají.
Velmi důležité je zpracování
V přírodě nalezneme tisíce zdraví prospěšných rostlin, ale velice záleží na tom, jakým způsobem je využijeme, resp. zpracujeme. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které hrají roli v zachování enzymů a některých vitamínů, je teplota, při níž se lisují, drtí, rozemílají a jinak upravují listy, květy či semena. Pochopitelně to má zásadní vliv i na drcený ostropestřec Naklíčeno, jehož semínka jsou jedním z nejúčinnějších prostředků v léčbě jaterních chorob.
Jistě jsou vám známy za studena lisované rostlinné oleje, kde právě výraz „za studena“ svědčí o vynikající kvalitě výrobků. Výrobní proces by měl probíhat tak, aby při něm nedošlo k překročení teploty 42 stupňů Celsia, kdy již dochází k významnému úbytku enzymů a dalších zdraví prospěšných látek. Drcení by se nemělo provádět kovovými nástroji, které silně oxidují (korodují), výjimkou je pouze nerezová ocel.